NAPSALI O MĚ
3.5.1995
Süddeutsche Zeitung |
MEDITATIONSTRÄUME für das Auge schafft der seit einigen Jahren in Gauting lebende Künstler und Theologe Jiri Skodak mit seinen Bildern. Der in Brünn geborene Maler reduziert Landschaften auf das Wesentliche, läßt allenfals noch Architektur als Ausdruck schöpferischer Tätigkeit zu. Zu sehen sind Skodaks Abstraktionen noch bis Sonntag, 5. März, im Herrschinger Kurparkschlößchen.
|
16.1.1996
Süddeutsche Zeitung |
SKODAK. Eine Ausstellung mit Werken des tschechischen Malers Jiri Skodak ist noch bis Mittwoch, 31. Januar, im Wohnstift Augustinum in Dießen zu sehen. Unter dem Motto "Poetische Landschaften" zeigt der gebürtige Brünner seine Bilder. Sie sind in erster Linie eine Auseinandersetzung mit der Natur.
|
28.8.1997
Rovnost |
Malíř a teolog v jedné osobě
Magdaléna Dvořáková ROUSÍNOV. Jeho život osciluje mezi dvěma láskami - malířskou tvorbou a římskokatolickou teologií, kterou studoval v semináři v Litoměřicích. V roce 1988 odešel do Německa, protože svými nekonformními postoji nevyhovoval státní správě ani jí dosazeným pedagogům. Studia teologie dokončil v Římě, pak se rozhodl pro uměleckou dráhu. Krajina a hudba jsou dvěma hlavními tématy jeho obrazů. V Německu uznáván, na Moravě opět doma - Jiří Škodák. Proč jste se vrátil zpět na Moravu? V Německu jsem si uvědomil, že dělám umění pro jiný národ. Neberu to nacionálně, ale tak, že každý může více oslovit ty, s nimiž má společné kořeny. Také se mi nelíbila přílišná komputerizace, díky níž pak lidé i komputerově jednají. Mým cílem tady je před tím varovat. Je něco, s čím jste se v západní Evropě těžko vyrovnával? S přílišnou mírou specializace ve společnosti, která vede k odlidštěnosti. Ukazovali za vzor japonskou společnost, kde lidé přijdou do práce, podávají hlášení, mají pravidelné rozcvičky. Z ekonomického hlediska je to skvělé, ale z lidského hrůza. I umění se rozdrobilo a není v něm kontinuita. Chce být zrcadlem společnosti, ale lidé toho už mají dost. Dnešní člověk potřebuje umění, které přivádí ke klidu, nedeprimuje. Co pro vás znamená krajina? Krajina je pro mne meditativní prostor. Vynechávám pro mne nepodstatné detaily a soustředím se na to, co je v ní podstatné. Každá společnost se musí vrátit k tomu, z čeho vyšla, k přírodě, ale pokaždé jinak, protože stále více dochází k odcizení mezi lidmi. Hudba je kromě krajiny a kouření dýmky dalším z vašich koníčků. Jak se promítá do vaší tvorby? Zobrazení hudby jako něčeho nehmotného je problémem, který nelze dokonale vyřešit. Své dojmy z ní převádím do barev a ověřuji si je pak v teorii hudby. Máte nějakého oblíbeného skladatele a jak byste jeho hudbu vyjádřil výtvarně? Mám rád Antona Brucknera a Gustava Mahlera. Bruckner - to je klid přírody. Malířsky žádný velký kontrast, ale barvy v šeru jako v lese. Mahlera bych vyjádřil velkým kontrastem s určitou rytmikou. O umělcích se říká, že jedním z jejich největších inspiračních zdrojů je žena. Proč se na vašich obrazech toto téma neoďráží? Možná se budete divit, ale mnoho žen v mých krajinách vidí linie ženy. Jedna z nich nazvala stromy na mých obrazech prsy krajiny. Možná je to mé podvědomé pojetí Země jako živitelky nebo výraz mé touhy po klidu a spočinutí. Ženu jako takovou na svých obrazech nerad zpracovávám, protože se stala v naší kultuře sexuálním symbolem, čímž znehodnocujeme tělo jen na prostředek požitku. Mnozí by vás označili za světoběžníka. Projevuje se to i ve vaší kuchyni? Jistě. Vaření je po malování a hudbě má třetí vášeň. Když lidé jedí spolu a nenávidí se, jako by se požírali. Když se mají rádi, akceptují se. Proto rád vařím pro své přátele. Chtěl bych zpracovat pro tisk kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové, částečně ji ilustrovat a pořídit kvalitní fotografie některých jídel a doplnit ji i ukázkou z jejího literárního díla. Myslím, že si tato velká osobnost zaslouží něco lepšího než poslední vydání kuchařky, které vyšlo málem na toaletním papíře. Není to nepraktické v dnešní době? Každý zná to "vraž tam dvacet vajec"... Pozor! Podívejme se pořádně, pro kolik osob jsou její recepty určeny, a vydělme to - není to tak hrozné. Je to totiž kuchařka pro slavnostní příležitosti, ne pro všední den. Kde se s vašimi pracemi mohou naši čtenáři setkat? Letos budu vystavovat v Německu v lázních Bad Werishofen hudební motivy. Obrazy pro tuto výstavu namaluji v malém ateliérku ve věži, který mi poblíž tohoto letoviska propůjčila má příznivkyně kněžna Fuggerová. Rád bych se pustil i do tvorby abstraktní křížové cesty. To je můj projekt pro církev v naší zemi. Co má Jiří Škodák v oblibě: Oblíbená kniha: Idiot, protože člověk, který nejde konvenční cestou, musí být vždy idiot. Lidská vlastnost: Optimismus. Strom: Lípa. Typ krajiny: Zvlněná. Zvíře: Kočka. Civilizace: Klasické Řecko a renesanční Itálie, Florencie. Malíři: Leonardo, Vasari, Michelangelo. Krédo: Žít a nechat žít. |
2.10.1997
Mindelheimer Zeitung |
Abstrakte Bilder zur Musik
Jiri Skodak stellt seine Werke im Kurhaus aus Sowohl musikalisch als auch durch die Bilder und Landschaften des Künstlers Jiri Skodak konnte man sich bei der Vernissage auf der Galerie des Kurhauses inspirieren lassen. Untermalt wurde der Abend von Pavel Smutny und Miroslav Krivanek mit Gitarre und Violine. Bei der Ausstellung die noch bis zum 5. Oktober parallel zur Justus Frantz Konzertreihe "Klassikstars von morgen" läuft, sind nicht nur abstrakte Landschaften zu besichtigen, sondern auch Bilder zur Musik. Denn im beidem verbirgt sich Skodak's Philosophie, die Beziehung zur Natur nicht zu verlieren. So kann man italienische Bilder aus der Toskana bewundern, bei denen der Maler Eindrücke aus Reisen verarbeitet hat, aber auch eine Studie vor Dirigenten und Spielern deren Entwicklung in einer Trilogie dargestellt ist. Besonders die romantischen Komponisten wie Richard Strauß und Anton Bruckner, die auch viel mit Natur zu tun hatten, beschäftigen Jiri Skodak. So hat er die sieben Stationen der Abendsymphonie mit viel Zeitaufwand und Ruhe geschaffen. Zum Teil sind seine Bilder auch im Schloß Kirchheim entstanden, wo ihm die Fürstin Angela Fugger von Glött Räume zur Verfügung stellte. Kulturelles Für den südmährischen Maler sind die Kontrastfarben in der Malerei wie der Kontrapunkt in der Musik. Die Schwierigkeit liegt dann in der farblichen Darstellung die zur Harmonie gebracht werden muß. Der Künstler bringt dazu die Ölfarben seiner Werke meist mit Spachtel und nur selten mit Pinsel auf und greift auch zu Tricks mit Sand oder Ähnlichem um die grellen oder sanften Farben auf die Leinwand zu bringen. Positive Wirkung Dabei will er nicht naturalistisch und konkret in der Natur malen, sondern Wissen und Erlebnisse sowie abstrakte Eindrücke aus Böhmen und sein Unterbewußtsein wirken lassen, denn seine Bilder sollen positiv wirken und Harmonie, Ruhe und Besinnung beim Betrachter hervorrufen. |
19.9.1998
Katolické noviny |
Klid v duši - to je základní vjem, který si odnáší návštěvník současné výstavy v pražské Galerii M v Jáchymově ulici nedaleko Staroměstského náměstí. Svá díla tam do 29. září vystavuje malíř a grafik Jiří Škodák, působící dnes opět doma po letech emigrace, k níž byl vlastně za bývalého režimu přinucen pronásledováním pro náboženské přesvědčení a studium teologie. Na kontě jeho dosavadních uměleckých úspěchů jsou výstavy v Mnichově, Paříži, Starnbergu či Wuppertalu, v Praze se nyní veřejnosti představuje poprvé. Možná, že je to v čemsi dobře. Setkáváme se totiž s tvůrcem, majícím už osobitý výraz, nezaměnitelný rukopis a především vyzrálý názor.
V centru Škodákova zájmu stojí krajina, ovšem krajina v ideální podobě. Je zbavena popisných detailů. Je to krajina bez lidí. Je zjednodušena barevně (obrazy občas působí jako spektrální rozklad) i tvarově - stromy se mění v kužele či koule a terén se vlní v pravidelných přeryvech. Malíř velmi často používá osovou kompozici, takže dospívá až ke geometrizujícímu vidění skutečnosti (obraz V lese). To vše vytváří téměř dokonalou harmonii - tento termín má ve Škodákově případě platnost nejen obecně estetickou, ale také muzikální. Obrazy jsou prostoupeny malířovým vztahem k hudbě a inspirace Gustavem Mahlerem anebo Bohuslavem Martinů je v nich pňmo deklarována. Výtvarným stylem zřetelně navazují na odkaz Jana Zrzavého, jehož krajinomalby z rodné Vysočiny i z cest do Itálie jsou nepopiratelným předobrazem mnoha Škodákových pláten (Český ráj, Ranní mlhy, Pole v Toskánsku atp.). Za jedno z nejpůsobivějších vystavených děl lze považovat expresivní žlutomodrozelenou kompozici Před bouří. Jen v několika málo případech je překročena hranice reality směrem k abstrakci. Takové obrazy (např. Dirigent nebo Tanec na venkově) sice zaujmou prudkou a atraktivní barevností, ale za cenu oslabení svého vnitřního náboje. |
20.9.2000
MF DNES Jižní Morava |
Malíř Škodák se učil na Zrzavém
Slavkov u Brna (mlk) - Dráha katolického kněze čekala malíře Jiřího Škodáka, jehož obrazy nyní vystavuje slavkovská Galerie OK. Student teologické fakulty v Litoměňcích, který ještě před absolutoriem v roce 1987 emigroval do zahraničí, aby se vyhnul nařízené spolupráci s StB, přivezl na slavkovský zámek tň desítky svých prací. "Celou kolekci lze rozdělit do tří částí. Jiří Škodák maluje obrazy s hudebními motivy a věnuje se také italským a moravským krajinám," řekl kurátor Oldřich Klobas. Malíř se v tuzemsku představil naposled předloni a poté absolvoval řadu výstav v Německu, Rakousku a Francii. Slavkovská výstava, která potrvá do 14. října, je jeho první rozsáhlejší prezentací na Moravě. Ve svých hudbou motivovaných dílech se Škodák vrací k odkazu Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů. V krajinomalbách si všímá také regionálních témat ze slavkovského kraje, jakými jsou kopec Žuráň a Santon. Umělcovou patronkou se stala kněžna Angela Függerová, na jejímž německém zámku v Küchheimu má Škodák ateliér. Těžištěm malířova zájmu se stala krajina, kterou však zpodobňuje v idealizované podobě a výhradně bez lidí. Stromy se tady mění v kužely a koule. Zjednodušená pastelová barevnost těchto olejů působí jako spektrální rozklad světla. "Krajinomalby napovídají, že malíř vychází z odkazu Jana Zrzavého," řekl Klobas. Škodák si libuje v geometrickém vidění a často používá osovou kompozici. To vše vytváří dojem jakési nedosažitelné harmonie. Ostatně sám autor poznamenává: "Snad je to podvědomé pojetí Země jako živitelky nebo má touha po klidu a spočinutí." Kurátor výstavy vzpomíná, že ho při zářijové vernisáži zaskočil nebývalý zájem veřejnosti. "Pňšla stovka lidí nejen ze Slavkova ale i z Prahy a Německa, což je na zdejší poměry skutečně neobvyklé." |
9.8.2001
Süddeutsche Zeitung |
Hudební motivy a krajiny
Malíř Jiří Škodák redukuje krajinu na to postatné a ponechává v ní jen architekturu jako výraz tvořivé činnocti člověka, jinak nezachycuje působení člověka v krajině. V hudebních motivech se vyjadřuje abstraktně, kde mu hudba propůjčuje obsah. |